Trénink mládeže. Autor: Helena Lipenská
Jelikož otázek na moji hlavu ohledně trénování našich nejmenších neustále přibývá, rozhodla jsem se toto téma popsat v následujícím článku.
Nejčastější otázka je kdy, jak a přesně od kolikati let můžeme začít s lezení, popř. cíleným tréninkem dětí.
Bez tlaku a v rámci her začínají většinou děti ve školním věku. Pakliže se jeví talentovaní a chtěly by se nadále rozvíjet v závodním lezení, musíme začít s konkrétním tréninkem nejpozději do 12 let. V tomto věku musíme mládež naučit správným návyků, jako, že sport není jen o dřině, ale k tomu také neodmyslitelně patří regenerace, správné stravování, naučit se pravidla a historii sportu, zásadám fair-play apod.
Je také dětem třeba vysvětlit, že pakliže se vydají na cestu potencionálního reprezentanta, ztratí hodně volného času a sportu budou muset spousty věcí podřídit. V tomto věku doporučuji předat dítě do rukou zkušeného trenéra. Já kladu důraz na to, aby se ve věku 10-13 let na děti příliš netlačilo, nechat je samotné „chtít trénovat“.
Cíl je být připraven ve 14letech na první Evropské poháry juniorů, a okolo 18 let na Světové poháry dospělých. Je to opravdu běh na dlouhou trať a bez neustále zpětné vazby s dětmi a rodiči v postatě nemožný. Trénink je velice těžký zejména v období poberty. V tomto případě musí všichni (rodiče, dítě, trenér, masér, který je často v roli psychologa) maximálně spolupracovat, snažit se najít a vzápětí vyřešit problém.
Jen poctivý dlouhodobý trénink má pro lezce smysl, musíme být hodně trpěliví. Zejména pro rodiče je někdy těžké zjištění, že ten „jejich“ nebude Mistr světa, často kladou vinu na stranu dítěte nebo trenéra. Každý jedinec je však talentovaný jinak, a má jiné sportovní limity. Ambice rodičů často převyšují složku jako je talent a volné vlastnosti sportovce. Chápu, že si to někteří neradi přiznávají, ale po pěti letech cíleného tréninku můžeme už jakž takž odhadnout zda bude daný jedinec závodit na obtížnost, bouldering, rychlost. Zda bude Mistr světa, nebo jen finalista Českého poháru. Může také nastat, že dítě nebude „závodní“ tip a svůj trénink bude směřovat k lezení na skalám.
Základní zásady:
Každý sportovec by měl ještě před tréninkem absolvovat zdravotní sportovní prohlídku, která se bude opakovat každý rok v tom samém období.
Měly by se 2x ročně zapisovat kontrolní údaje jako je věk,váha, výška, velikost nohy apod. Také by měli být provedeny 2x ročně kontrolní testy (jako je test síly, vytrvalosti, obratnosti, ohebnosti atd).
Ve školním věku by se sportovec měl zaměřit na rozvoj vytrvalosti, dynamiky, techniky a ohebnosti.
Musí být veden tréninkový deník, který by měl vyplňovat tomto věku trenér nebo rodič. Doporučuji literaturu Tréninkový deník mladého sportovce od Tvrzníka a Ruse. Trenéra (sportovce) tento deník sám navede k správnému vyplňování a určování ukazatelů jež jsou třeba sledovat.
Sportovec by měl mít sestavený minimálně roční tréninkový plán, pakliže nemá již dlouhodobý. Musí znát předem co bude od sezóny očekávat, a podle toho sestavit plán.
Doporučuji trénovat v tréninkovém období max. 4x týdně. Nezapomenout na regeneraci a zásady správné výživy sportovce.
Modelový tréninkový týden:
Z těchto cvičení lze vybrat pro každý den 1-3. Doporučuji si je týden předepsat do tréninkového deníku a dodržet plán.
Základ:
Rozehřátí,strečink, rozlezení 15´ na závěr prolezení, vydýchání, zklidnění.
Cvičení: 3 cesty.
Jednu cestu 5x za sebou (pauza mezi cestami 1-3min-za začátku vetší)
Pauza 5-10 min
Lezení naslepo – jedna cesta s horním lanem (plavecké brýle zalepit tape páskou)
Lezení po jedné noze, pak po druhé - jedna cesta
Lezení po jedné ruce, pak po druhé - jedna cesta
Lezení po jedné ruce a pak podruhé – střídavě, avšak chyt drží vždy pouze jedna ruka (to byste asi potřebovali ukázat na stěně v praxi).
Lezení na rychlost - jedna cesta (možno i více) , vybrat si jednu (stopky) a měřit a zapisovat čas. S tímto se dá hodně pracovat a taky hodně dalších tréninkových věcí vymyslet.
Honička na stěně (bouldrovce) s ostatníma.
Vytrvalost 30-50ti krokové bouldry/opakovat 2-3x za sebou. Na základní vytrvalost se osvědčily pěti až sedmiminutovky. Atd, atd.
Stěny střídat, snažit se lézt všude,zejm. tam, kde to moc nejde. Nevyhýbat se skalám.
Sportovec by měl většinou lézt po větších a středních chytech.
Na otázku, zda můžou děti držet malé chyty, říkám z praxe ANO. Vzhledem k jejich váze není zatížení nebezpečné, za celou dobu trénovaní dětí, jsem nezaznamenala problém.
Samozřejmě se zásadně vyhýbám campusu a jednoprstovým dírkám.
Netrénovat pouze na stěně, zařadit doplňkové sporty (běh, plavání, atd.).
Důraz by měl být kladen na Trénink techniky, který by měl být pod vedením odborníka. To je jak pokládat nohy na stupy (klasicky, patičky, špičky apod), nejlépe (nejekonomičtěji) držet chyty, základní biomechanika pohybů lezce.
Tréninku a u dětí zejména trpělivosti Zdar!
Helena Lipenská